Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Three Essays on Financial Development
Mareš, Jan ; Horváth, Roman (vedoucí práce) ; Belke, Ansgar (oponent) ; Čihák, Martin (oponent) ; Geršl, Adam (oponent)
Dizertační práce je souborem tří empirických článků o dopadech rozvoje finančních trhů. První článek zkoumá vliv charakteristik finančního zprostředkování na dlouhodobý ekonomický růst. S využitím metody Bayesiánského průměrování identifikuje efektivitu finančního zprostředkování jako klíčový prorůstový faktor. Druhý a třetí článek se zabývají činiteli ovlivňujícími rozdělení příjmů a bohatství. Mezi ekonomickými, politickými, institucionálními a geografickými faktory ukazují na důležitou roli finančního rozvoje při formování obou nerovností.
Wealth inequality in dynamic stochastic general equilibrium models
Troch, Tomáš ; Stráský, Josef (vedoucí práce) ; Gregor, Martin (oponent)
in Czech Ve své diplomové práci navrhuji model, který popisuje ekonomickou nerovnost. Model kombinuje dva přístupy, které byly tradičně používány k popisu nerovnosti - zaprvé obsahuje dvě třídy agentů, které se liší vlastnictvím kapitálu, a za druhé každá z těchto tříd je tvořena heterogenními agenty, kteří jsou vystaveni individuálním nepojistitelným šokům. Tato kombinace umožňuje, aby se jedna třída chovala velmi odlišně od druhé, a přitom zachovává individuální charakter jednotlivých agentů - tento prvek nebyl dosud v rámci DSGE literatury modelován, ačkoli adekvátně popisuje současnou realitu. V práci ukazuji, že model s klasickou RBC strukturou a jednotnou mzdou výrazně podhodnocuje pozorovanou nerovnost ve společnosti. Rozdílné mzdy lze v modelu zavést nepřímo pomocí odlišného zdanění jednotlivých tříd. Výsledky modelu pak lépe odpovídají empirickým zjištěním. Z modelu dále vyplývá, že vláda může významně snížit nerovnost za cenu relativně malého snížení celkového produktu. Nakonec pomocí dekompozice Theilova koeficientu ukazuji, kolik z celkové nerovnosti lze připsat nerovnosti uvnitř tříd a kolik nerovnosti mezi třídami.
Global Changes in Income Distribution: Causes and Impacts
Jančovič, Pavel ; Cahlík, Tomáš (vedoucí práce) ; Břízová, Pavla (oponent)
Téma bakalárskej práce: Globálne zmeny v rozdeľovaní dôchodku: príčiny a dôsledky Autor: Pavel Jančovič Vedúci práce: doc. Ing. Tomáš Cahlík CSc. Abstrakt Táto bakalárska práca skúma príjmovú nerovnosť vo svete. Hlavným predmetom skúmania je Giniho koeficient, ktorý túto nerovnosť určuje. Na meranie Giniho koeficientu sú použité rôzne premenné, ktoré by ho empiricky mali ovplyvňovať. Ekonometrická analýza sa skladá z 34 krajín sveta okrem Afriky. Krajiny boli rozdelené do ďalších 5 skupín. Merané obdobie je medzi rokmi 1991 až 2011. Používané sú metódy najmenších štvorcov, fixných efektov a náhodných efektov. Po použití regresií sú výsledky komentované, je určený najvhodnejší model, následne poukazované signifikantné a nesignifikantné premenné. Modely sú testované na heteroskedasticitu, autokoreláciu reziduí prvého rádu a normalitu. Následne je poukázané na možné príčiny výsledkov. Poukázané je na krajiny ktoré s príjmovou nerovnosťou nemajú značný problém a znižujú alebo ustaľujú Giniho koeficient na nízkych hodnotách. Tiež sú znázornené krajiny, ktoré majú vysoký Giniho koeficient, alebo im príjmová nerovnosť za merané obdobie narástla.
Quantitative Easing and its Impact on Wealth Inequality
Lazar, Stefan-Alexandru ; Taušer, Josef (vedoucí práce) ; Čajka, Radek (oponent)
Cílem této práce je ukázat, jak nekonvenční měnová politika kvantitativního uvolňování, zavedená ve Spojených státech mezi lety 2008 a 2014, vedla ke zvýšení nerovnosti bohatství. Potřeba této diplomové práce vyplývá z nezmapované povahy kvantitativního uvolňování a protože se stále objevuje více informací, které odkazují na zmíněnou souvislost. Pomocí analýzy rozdělení prostředků a jejich přidáním do distribuční základny peněžní zásoby, zjistila tato studie významný 10% nárůst Giniho indexu. Dále zdůrazňuje, jak velká část bohatství byla přesunuta ze střední třídy do vrchních 5% domácností z hlediska příjmu. Při výpočtech jsem vycházel z předpokladu extrapolace použitých dat a extrahováním systému od veškerých externích vlivů. Výsledkem je teoretický model popisující mechanismus, který nachází souvislosti mezi kvantitativním uvolňováním a majetkovou nerovností. Tento účinek je navíc také podrobně srovnán s účinkem operací na volném trhu na nerovnost bohatství. Konečně řešení tohoto tématu je diskutováno z ekonomického, politického a daňového hlediska.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.